Richard Henderson
| Richard Henderson | |
|---|---|
.jpg) Richard Henderson (7. prosince 2017) | |
| Narození | 19. července 1945 (79 let) Edinburgh |
| Alma mater | Univerzita v Cambridgi Yaleova univerzita Boroughmuir High School Corpus Christi College Edinburská univerzita Hawick High School |
| Povolání | molekulární biolog, biochemik a chemik |
| Zaměstnavatel | Laboratory of Molecular Biology |
| Ocenění | William Bate Hardy Prize (1978) Ernst Ruska Prize (1980) Sir Hans Krebs Medal (1984) Rosenstielová cena (1990) Louis-Jeantet Prize for Medicine (1993) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Richard Henderson (* 19. července 1945, Edinburgh) je skotský molekulární biolog a biofyzik, průkopník v oblasti elektronové mikroskopie a výzkumu biomolekul. V roce 2017 získal Nobelovu cenu za chemii, spolu s Jacquesem Dubochetem a Joachimem Frankem. Při svém zdokonalování metod elektronové mikroskopie položil základy kryoelektronové mikroskopii.[1] Právě za to mu byla Nobelova cena udělena.[2]
| „ | Já jsem mikroskop nikdy neměl a mikroskopii jsem se spíš vyhýbal...až když mi bylo pětatřicet, tak mě začala zajímat. Takže nikdy není příliš pozdě na to, aby Vás začalo něco zajímat. | “ |
| — Richard Henderson v Hyde Parku Civilizace na ČT24 22. 7. 2023[3] | ||
Vyvinul i další unikátní techniky elektronové krystalografie a jako první (spolu s Nigelem Urwinem) publikoval třírozměrný model biomolekuly (membránového proteinu).[4] Dokázal, že proteiny mají mnohem pevnější strukturu, než se očekávalo. Spolu s Christem Tatem pomohl vyvinout konformační termostabilizaci, tedy metodu stabilizace proteinu tak, aby byla jeho struktura pozorovatelná – zmrazoval vzorky v ethanu ochlazeném tekutým dusíkem na cca -190 °C, a to tím způsobem, že vzorek do etanu „střílel“ obrovskou rychlostí.[5] Tyto teoretické i metodologické objevy měly významný dopad na farmakologii a tvorbu nových léků.
Vystudoval fyziku na Edinburské univerzitě (bakalář, 1966) a v Cambridge (magistr, 1969). Pracoval poté v laboratoři molekulární biologie Medical Research Council na Cambridge (od 1973, v letech 1996–2006 ji vedl). Působil též na Yaleově univerzitě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Henderson (biologist) na anglické Wikipedii.
- ↑ Richard Henderson | Biography, Facts, & Nobel Prize. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/2017/henderson/facts/
- ↑ STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace [online]. ČT24, 2023-7-22. Čas 54:18 od začátku stopáže. Dostupné online.
- ↑ Richard Henderson | Royal Society. royalsociety.org [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk. iDNES.cz [online]. 2017-10-04 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Henderson na Wikimedia Commons - Richard Henderson v Hyde Parku Civilizace na ČT24 22. 7. 2023 (moderátor Daniel Stach)
